Josephine Baker

David Košťák: Josephine Baker

Taneční revue, která víří nejen prach.

Hra pro jedinečnou herečku, tanečnici, zpěvačku, jednoho ohroženého Geparda a jednočlenný upovídaný orchestr.

V roli Josephiny se divákům představí herečka, tanečnice a zpěvačka Radka Pavlovčinová. Inscenace je inspirována životem Josephiny Baker a za pomocí tance, zpěvu a silných vizuálních obrazů vypráví příběh o přijetí, odvaze a o tom, kde máme své „doma“. Příběh slavné tanečnice napsal přímo pro divadlo Minor dramatik David Košťák.

Režie: Adéla Laštovková Stodolová

Scénář: David Košták

Dramaturgie: Iva Kopecká

Scéna a kostýmy: Jakub Kopecký

Hudba: Petr Zeman

Hrají: Radka Pavlovčinová, Jiří Kohout, Matěj Šíma

Josephine Bakerová (1906) byla nejen extravagantní tanečnice, zpěvačka a herečka, ale i válečná hrdinka a také bojovnice za svobodu a rovnoprávnost. Narodila se v chudé černošské rodině, a i když jí okolnosti nebyly vždy nakloněny, nikdy se nevzdávala. Vždy si šla tvrdohlavě za svým a po celý život nepřestávala usilovat o zrušení segregace a zapáleně bojovala za práva obyčejných Afroameričanů. Josephine jako osmnáctiletá tanečnice zaznamenala neuvěřitelný úspěch na Broadwayi. Cítila však, že ji zde obecenstvo přijímá pouze jako „energií nabitou tancující černošku“, které by ruku ale nepodalo. Odjela tedy do Evropy, kde se jí osudovou stala Paříž. Francouzům barva její kůže nevadila, umělkyni si zamilovali a Josephina zde inspirovala a ovlivnila mnoho žen. Že Francii skutečně miluje, dokázala záhy. Během 2. světové války aktivně pracovala jako špionka a vyzvědačka proti německým fašistickým okupantům. Za to jí bylo uděleno nejvyšší francouzské státní vyznamenání, Řád čestné legie, které dodnes získala jen hrstka žen.

Josephina hovořila anglicky, francouzsky, německy, italsky, španělsky a portugalsky. Ujala se výchovy dvanácti adoptovaných dětí různých ras a různého náboženství. Zpívala i na scéně pražské Lucerny.

 Adéla Laštovková Stodolová absolvovala Konzervatoř Duncan Centre a poté studovala pod vedením profesora Ctibora Turby na Katedře nonverbálního a komediálního divadla HAMU. Kromě herectví se věnuje choreografii a vlastním autorským projektům První úspěchy slavila již se svým absolventským představením Všechna jediná (2002), které jí vyneslo Cenu Divadelních novin v kategorii alternativní divadlo a získalo i několik ocenění na zahraničních festivalech. Často spolupracuje s režisérským tandemem SKUTR a vede workshopy pohybového a tanečního divadla. Je etablována jako výrazná režisérka, která zpracovává silná témata i osudy inspirativních osobností. (např. inscenace Forman, Meda, Werich - Letní scéna Musea Kampa / Krajina nula - Archa+)

Premiéra 13. listopadu 2025 na Malé scéně
Určeno divákům od 12 let.